Dovolená Švýcarsko a Itálie

19.08.2013 18:21

Informační výpadek na webovkách byl tentorkát dán mojí dovolenou. Na konci červnece jsme vyrazili směr Švýcarsko a Itálie. Cesta začala už 26. 7., kdy jsme na dovolenou odvezli Amy. Protože nohy neslouží, byla by pro ni akční dovolená spíše peklíčkem než relaxem. Odvezli jsme ji tedy za mými rodiči, kde o ní bylo pečováno více než kvalitně. Měla k dispozici perfektní zdravotní sestřičku v podobě mé mamky, házeče v podobě taťky a protože bylo vedro veliké, tak i vlastní bazének, ve kterém se cachtala a lovila ze dna nejrůznější předměty :) Zkrátka ideální dovolená pro psího seniora :)

Zbytek smečky se vydal v sobotu směrem k Mnichovu, kdy cílem cesty bylo Lindau na břehu Bodamského jezera. Nakonec jsme popojeli o kousek dál, neboť kemp, který jsme si vyhlédli, byl plný. Koupačka ale nakonec proběhla a ubytování také. V neděli jsme vyrazili do Vadúzu a pak dál přes horské hřebeny až do Fiesche, kde jsme strávili 4 noci. První den nám celý propršel, ale na nsáeldující dny až "do vánoc" bylo hlášeno azuro a příjemných 23°C, tak jsme se rozhodli, že se zdržíme o del déle, abychom oba plánované treky zvládli.

V pondělí jsme vyrazili do Zermattu. Autem jsme dojeli do Täsche a dál pokračovali vlakem. Ačkoliv studijní příprava cesty byla obsáhlá, nikde jsme se nedověděli, že do Zermattu se autem nesmí. Švýcarský vlak jsme ale otestovat stejně chtěli, a tak jsme vyrazili. Cesta byla krátká, příjemná a jak to tak ve Švýcarsku bývá, levná rozhodně nebyla :) V Zermattu jsme nelenili a našli podzemní lanovku Sonnega, která nás vyvezla do více než 2000 m n.m. Tam Rose dostala bezva nápad, a to zaštěkat si na pravého švýcarského bernardýna.... No, myslím, že zjistila, že to opravdu nebyl dobrý nápad :) Pes velký jak hora, s hlasem tak hlubokým, že se okolní hory málem rozestoupily a všichni fotografování chtiví turisté od něj odstoupili na několik metrů :) Dál jsme pokračovali kabinkovou lanovkou a absolvovali jezerní cestu, po níž nás po celou dobu doprovázel výhled na Matterhorn.

Následující den jsme se vyjeli podívat na Aletschský ledovec. Cestou jsme potakli několik bordeřích kamarádů-horošplhů, i když trasu jsme zvolili asi nejdelší. Nejprve z Eggishornu na Betmerhorn a pak zpátky kolem ledovce k Märjelensee, tunelem pod horou a pak zpět 1000 výškových metrů dolů. Zážitkem bylo vidět samotný ledovec, ale když se zadařilo i smočit nohy v jezeře, které tající ledovcová voda napustila, nebo si vlézt přímo na ledovec, bylo to více než parádní. I když Rose tomu moc nerozumněla :) Chápat začala až při závěrečném klesání. Protože lanovka odjela, šli jsme do kempu pěšky, a tím, že to bylo už druhých 1000 výškových metrů, měli jsme toho všichni poměrně dost. Rose se ale zas jednou výtečně najedla :)

Další dny byly už pohodovější, neboť jsme se přesunuli z hor na italské, monacké a následně opět italské pobřeží. Vedro bylo veliké, ale přesvědčit Rose, že i slaná voda mohutně vlnící se je ve vedrech fajn, se nám úplně nepodařilo. Výlety do měst (Monte Carlo, Albenga, Volterra, Sienna, Florencie, Pissa) se vydařili, zdárně jsme horko přežili a nakonec si užili i pobyt ve Veroně a u nedalekého jezera Garda. Zkrátka moc povedená, nejen psí dovolená. Fotky jsou dostupné na mém G+.